Celá akce byla spojená s lehkým stresem a hospitalizací na dětské chirurgii Thomayerovy nemocnice. Mimochodem - neuvěřitelně příjemný personál tam mají. Absolutně se to nedá srovnávat s poslední návštěvou pohotovosti na Bulovce, kde nás obsluhoval Pepíček Mengelů & jeho parta.
Když se situace vrátila do normálu (v rámci možností), nastal včera večer okamžik O - sprchování. Toho jsem se dobrovolně vzdal s tím, že musím jít děsně nutně něco uklízet na zahradu. Po deseti minutách se z koupelny ozval strašný řev. Až mi tuhla krev v žilách při představách veškerých možných zdrojů toho utrpení.
Když všechno ztichlo, statečně jsem se vplížil domů a opatrně jsem začal sondovat, kam Emě natekla mýdlová voda, který obvaz si ztrhla, popřípadě z kterých nepřirozených otvorů jí vytéká hnis či čouhají nechutné věci.
"Prosím tě, o ruce už ani neví, vlasy jí nešly rozčesat!"
P.S. Nový měsíc, nový dyzajn stránek ;)
P.P.S. Tu rozbitou skleničku mám zatím schovanou, možná ji časem vyfotím, ať se má mladá čím chlubit...