První várka slavné Grádyšovy třírmutové dvanáctky úspěšně dokončena.
Zatím u mně nad výsledkem převažuje mírný optimismus. Za největší ohrožení mé snahy teď paradoxně nepovažuji sebe, ale hrozbu vypnutí trafostanice z důvodu povodní. Trafačka na břehu potoka s mírumilovným a romantickým jménem Výmola by asi dlouho nevydržela. Je ale smutnou pravdou, že v té době už bysme měli vodu až u dveří (v lepším případě), takže bych mohl kvasnou nádobu pouze přenést z lednice na terasu. Řeka teď určitě víc než deset stupňů nemá...
Při pročítání komentářů pod přiloženým videem jsem si uvědomil, že… 
Ema po mně začala vyžadovat, abych jí na tablet nahrál… 
Přátelé, zapomeňte na Bielmeier - král je mrtev, ať žije… 
„Copak si zač“? „Hmm, Verbascum“. 
